Zašel jsem tehdy, zašel jsem tam.
Zašel jsem, aniž bych došel nikam.
Odešel jsem, věděl, že je to navždy,
Že potkám to, co jednou každý.
A jak jsem tam ve tmě stal,
Kalný sen se mi snad zdal.
Měl jsem na vybranou
Dvě cesty, dobrou i zlou,
A tak jsem vybíral.
Dlouho jsem přemýšlel, kudy mám jít,
Kterou cestou dokážu lépe žít.
Pak jsem se vrátil - však to nebyl já,
Stejná postava... a duše jiná!
Neboť jsem tam ve tmě stal
A kalný sen se mi zdal.
Měl jsem na vybranou
Dvě cesty, dobrou, zlou...
A pak jsem si vybral.
Leta uplynula, a tu jsem dnes.
Pozoruji se - Bože, to je děs!
A celou tu dobu jsem přece věřil,
Že se dobrý člověk se sebou smířil?
Ale holt, jsem ve tmě stal.
Nebylo to sen, jenž se zdal.
Měl jsem na vybranou
dvě cesty, dobrou i zlou,
a nevím, co jsem vybral.
Měl jsem na vybranou
dvě cesty, dobrou a zlou.
Pověz mi, co jsem vybral!
Žádné komentáře:
Okomentovat